Chlazení nájemních jednotek obchodního centra

Určení potřebného chladicího výkonu pro nájemní jednotky v nákupním centru je často věštěním z křišťálové koule. V době návrhu známe půdorysy budoucích nájemních jednotek, ale máme jen slabé povědomí o tom, zda místa zaplní butiky s oblečením, prodejny elektroniky, restaurace, nebo třeba dětské koutky. Prodejna textilu bude mít při stejné velikosti zcela jiné potřeby chlazení, než prodejna elektro nebo dětská herna plná pobíhajících mrňat.

Jak budou jednotlivé nájemní jednotky nakonec využité, a jaké v nich tedy budou tepelné zisky, můžeme jen hádat. Správně navržený systém přitom musí pružně reagovat i na změny obsazení jednotlivých míst v čase, ke kterým bude nepochybně docházet.

S čím se musíme vypořádat?

V první řadě musíme mít dostatečně dimenzované:

• zdroj chlazení,
• centrální rozvod,
• oběhové čerpadlo.

Určíme tedy průměrnou tepelnou zátěž na m² plochy. Můžeme přitom poctivě očekávat mix jednotlivých druhů nájemních jednotek; naopak pokud se bude jednat například o obchodní centrum zaměřené na elektroniku, musíme vzít tento faktor v úvahu a počítat s podstatně vyššími tepelnými zisky. 

Z tohoto mixu odhadneme potřebný chladící výkon, a z něj odvodíme celkový průtok chladící vody, který k chlazení budeme potřebovat. Za standardních podmínek doporučujeme navýšit odhadovanou kapacitu o 20 %, opět je nutné brát v úvahu specifika konkrétní stavby.

Situaci nám dále komplikuje fakt, že nájemní jednotky nebudou v provozu po celou dobu životnosti nákupního centra. Po otevření budou jednotky uvedeny do provozu postupně, podle toho, jak je budou obsazovat nájemníci. Využití nájemních jednotek se bude v čase měnit - není tedy vyloučené, že (z pohledu chlazení) nenáročnou prodejnu nábytku za rok vystřídá obchod s domácími spotřebiči. Na místě dnešního dětského koutku bude jindy třeba zverimex. Současná potřeba 30 kW chladícího výkonu pro danou jednotku se tak může během roku změnit na 20, nebo také 50kW.

Jak z toho ven?

Tuto zapeklitou situaci vyřešíme z pohledu hydrauliky jednoduše: na odbočku do každé nákupní jednotky osadíme automatický vyvažovací ventil Sigma Compact. Klíčovou funkcí je právě jeho automatické fungování - s ručním vyvažovacím ventilem si v tomto případě nevystačíme!

Na tomto automatickém ventilu nastavíme nominální průtok chladící vody, který jsme si odvodili v předchozím kroku. Automatický ventil funguje tak, že sebou samým nepustí větší než nastavené množství vody. Můžeme tedy beztrestně měnit průtoky pro danou jednotku při změně jejího určení, aniž bychom tím zapříčinili změnu průtoků v jiných nájemních jednotkách. Stačí vždy upravit přednastavení ventilu Sigma Compact.

Příklad zapojení

A výsledek?

Výsledkem je jednoduché, a zároveň dokonale funkční řešení.

Provozovatel objektu získá variabilitu, díky které dokáže každému nájemci garantovat potřebný (smluvně daný) průtok chladící vody. Nájemce přitom má jasně vymezené možnosti chlazení, které nemůže svévolně překročit a snížit tím komfort dalších nájemců.